Moje dosavadní výprasky

Bohužel jich je zatím velmi málo

V dětství
Jako dítě jsem bohužel dostával od rodičů strašně málo výprasků na zadek. Pamatuju si jenom na dva, které si pamatuju dost matně. Jednou sjem dostal na azdek od mámy za to, že sjem na zahradě s kamarádem poválel rybízy. Máma si mě zavolala do kuchyně, tam jsem se musel předklonit. Mála vzala do ruky prut a tím mě naflákala na vystrčený zadek. Víc so bohužel nepamatuju.
Druhý výprask, který si pamatuju jsem dostal od táty. Bylo to na dovolené. Táta si mě zavolal do pokoje, vzal do ruky prut, přehnul si mě přes koleno a nafláka mi prutem na zadek. Víc si opět nepamatuju, takže ani nevím, za co jsem ten výptrask dostal.

V dospělosti
Ani těchto výprasků nebylo bohužel zatím mnoho. Pamatuju si je ale dost podrobně.

Výprask první
Tenhle výprask se odehrál, když jsem tábořil se skupinkou dětí v lese. Hráli jsme různé hry. Protože mě přitahují klučičí zadky, motivoval jsem hry tak, aby se přes ně kluci při hrách lehce vypláceli. Jeden kluik nadhodil, že oni už všichni si anvzájem na zadek dali a jediný, kdo na zadek nedostal, jsem já. Osmělil jsem se tedy k návrh na novou hru Kolo pravdy. Spočívala v tom, že si klusi přinesli pořádné pruty. Já vystrčil zadek a oni měli možnost mě anonymně ocenit prutem přes zadek. Většina z nich mě tak z recese spíš prutem lechtala po zadku, portože se jim táboření líbilo. Některé lákala moje naditá zadní kapsa mých tepláků, ale byli k ní šetrní. Nejlepší chvíle nastala na závěr, kdy jeden z kluků mi vysázal na zadek opravdický výprask. Byl to nádherný pocitpřijímat určitě zasloužený vžprask z rukou tohoto asi třináctiletého kluka a já v tu chvíli věděl, že tenhle výprask není určitě poslední, který od kluků dostávám.

Výprask druhý
Na dalším výletu jsem připravil pro kluky hru Černý punťa. Tahali jsme lístečky s tím, že kdo si vztáhne lísteček s černou tečkou, vystrčí zadek a dostane přes něj od ostatních řemenem. Jako poslední jsem tahal já a proto, že jsem měl 'Cerného punťu v rukávu, nemohl ho nikdo z kluků vytáhnout a musel zůstat na mě. Kluci však měli příliš velký respekt a nešlo vlastně vůbec o výprask. Respekt měl bohužel i ten kluk, který mi na táboření v lese už jeden výprask na zadek dal. Proto jsem to obměnil a uzavřel jsem sázku o nic. Kluci se měli snažit ve třech výprascích dobýt můj zadek. Pravidla byla taková, že jsem mohl kdykoli výprask přerušit, vzdát to a prohrát. Kluci se v každém výprasku střídali, každý mohl jít pouze jednou. Když nemohl, předal nástroj dalšímu. První výprask byl řemenem, druhý laminátovým ukazovátkem a třetí prutem. Teď teprve začalo to pravé rodeo a můj zadek měl posvícení. Zalezl jsem si do kleku na postael, kluci se chopili řemenu a ten začal dopadat na můj vystrčený zadek. Byl to celkem slušný výprask, po kterém následovala přestávka. Po ná se vrátil jeden z kluků s laminátovým ukazovátkem a vyzval mě, abych vystrčil zadek. Poslechl jsem a vzápětí jsem přes něj dostal druhý, velice slušný výprask. Na třetí výprask jsem si počkal jenom, než kluci došli do nealekého lesa na pořádný prut, kterým mě celekm slušně naflákali zadek. Konečně jsem byl spokojený. Tenhle výprask stál za to. Asi po necelé půlhodině se dokonce na mém zadku objevily i jelita, což kluci nevěděli. Příjemné pálení zadku mě pak provázelo zbytek víkendu.

Výprask třetí
Další výprask byl na dalším výletu.Měl jsem na sobě stejné tepláky jako při druhém výprasku a měl jsem při něm stejně naditou zadní kapsu. Mým tajným přáním bylo, aby mi kluci kapsu při výprasku sejmuli. Však už byla dosti chatrná a zespoda už téměř z poloviny odpáraná. Věci z ní zespodu celekm povážlivě trčely a v kapse je přidržoval velký kapesník, v kterém byly zabaleny. Kluci však byli ke kapse příliš schovívaví, přesto, že sjem jim ji občas úmyslně nabídl do rány, aby jim překážela. Bohužel se k její likvidaci neodhodlali a skončilo to jenom průměrným výpraskem přes můj zadek.

Výprask čtvrtý
Tak tohle byla celá série výprasků, o kterou jsem hrál opět Černého punťu. Tábořili jsme ve srubu. Já si Černého punťu opět našvindloval a hrálo se o 20 výprasků. Měl jsem tu s sebou 20 tepláků a měl jsem v každých dostat dvakrát výprask na zadek. Tihle kluci byli nadržení na moji naditou kapsu, kterou jsem měl při Černém punťovi a i oni dostali šanci mi kapsu sejmout, ale až v neděli. Dsotal jsem během toho víkendu několik velmi pěkných výprasků na zadek. Jeden byl i místo ranní rozcvičky v sobotu. Byl to nádherný víkend, kdy se kluci konečně dočkali a já vystrčil zadek v teplácích s naditou kapsou, na kterou se tolik těšili. Konečně to přišlo a po pár ranách přes kapsu to zapraskalo a věci začaly spodem vylézat. Kapesním se rozbalil a obsah mé nadité kapsy se sačal pomalu sypat k velké radosti kluků ven na zem. Kapsa pomalu splaskávala až byla úplně prázdná. Tím to bohužel skončilo. Byl bych uvítal na závěr pořádný výprask na zadek.

Výprask pátý
Byl jsem na výletu s dvěma kluky - skoro dvanáctiletým Pavlem a čtrnáctiletým Jindrou. Bylo to na podzim a spali jsme v jedné ubytovně, kde jsme byli sami v jakési šatně,kde jsem spali na karimatkách na zemi ve vlastních spacácích. Bylo to levné a nám to vyhovovalo. Večer jsme se bavili o různých hrách a dobíral jsem si Pavla, že druhý budeme hrát hru, při které dostaně pěkně na zadek. Ujistil mě, že na zadek nedostane on ale já. Pak jsme šli spát.
Druhý den jsem ráno ležel na břiše. Byl jsem v teplácích a měl jsem jako obvykle pořádně vycpanou zadní kapsu. Vzpomněl sjem si na večerní povídání a odkopal jsem se ze spacáku. Ležel jsem volně na karimatce, vedle mě ležel můj kožený pásek. V duchu jsem si přál, aby si ho kluci všimli a zaútočili s ním na můj zadek, který byl zcela volně přístupný. Byl to jen takový sen, či tužba. Ale asi se to přeneslo na Pavla. Ten si vzpomněl na včerejšek, zahlédl můj zadek a provokativně vedle ležící řemen. Vstal a vzal do ruky řemen a tvářil se, že mi s ním dá na zadek. Já na to nereagoval a toužebně jsem si přál, aby to opravdu udělal. Pavel řekl, že mi včera slíbil výprask na zadek a že mi ho teď dá. Souhlasně jsem mlčel a tak se konečně odhodlal a na můj zadek dopadla nejdřív hodně nesmělá rána. Když se nesetkal s odporem, dopadla další. Když jsem stále neprotestoval, rány začaly být silnější. Byl jsme příjemně vzrušen, můj celkem nečekaný sen se začal naplňovat a já za malou chvíli dostával od dvanáctiletého Pavla celkem slušný výprask na zadek. Trpně jsem ležel na břiše a ani jsem neutal, aby snad Pavel nepřestal a jen jsem si přál, aby byl výprask od něj co největší.
Po obědě jsme si ještě zahráli hru dobývání, v které s ekluci snažili mě přimět, abych vyprázdnil svoji naditou zadní kapsu. To se jim sice nepodařilo, ale počínali si dost dobře a já tak díky tomu od nich dostal další pořádný výprask na zadek.

A na závěr jeden neuskutečněnej výprask, který mohl být, ale nakonec nebyl, přesto, že bych ho jistě zasloužil.
Půl roku jsme učil na základní škole. Bylo to v jedné šesté třídě, kde moc nechybělo a mohl jsme dostat od žáků této třídy zasloužený výprask na zadek. Do vyučování jsem totiž nosil laminátové ukazovátko, kteér jsem po čase používal k tomu, že s ním někteří kluci dostávali na zadek. Bylo to sice vždy lehce a sami si to vždy vybrali z dalších nabídek, kterými byla poznámka do žákovské knážky nebo zvláštní domácí úkol. Výprask ale byl vždy před třídou, kdy se provinivší kluk musel otočit zády ke třídě a předklonit se. Jeho vystrčený zadek tak byl dobře viditelný všem zbylým žákům třídy.
V druhé šesté třídě tento způsob celkem uvítali a byli radši, že mohou dostat lehce na zadek, než dostat poznámku, za kterou by doma dostali opravdický výprask a nebo muset psát doma zvláštní domácí úkol. Ttao šestá třída však byla mých chvoáním rozhořčena aproto na konci roku pro mě měli překvapení. To překvapení bohužel nebylo dotaženo do konce, přetsože jeho myšlenka byla velice dobrá. Žáci si ode mě půjčili ukazovátko, pak mě požádali abych na chvíli zavřel oči. Někdo se velmi lehce dotknul ukazovátkem mého zadku a pak ukazovátko schovali. Schovali ho jen na chvíli a hend ho vrátili.
Nápad se mi hodně líbí, ale mělo podle mě vše probíhat takto. Někdo z žáků si ode mě měl vypůjčit svazek klíčů a měl zamknout třídu a klíč nechat v zámku, aby se nemohl v nevhodnou chvíli nikdo přijít. Potom mě měl někdo z žáků požádat, abych vyšel před učitelský stolek a ze strany od žáků se o něj opřel (tedy tak, abych měl vystrčený zadek směrem k žákům). Nyní jsem měl v rámci překvapení zavřít oči a žáci se měli chopit laminátového ukazovátka a postupně mě uštědřit výprask na zadek, každý dle toho, kolik byl přesvědčen, že si zasloužím. Pevně věřím, že yb se ve třídě našlo aspoň pár správných rošťáků, kteří by si troufli mi na něj naflákat pořádně. Jsem přesvědčen, že bych to plně zasloužil.Z tohoto důvodu bych také všem žákům garantoval plnou beztrestnost.

Zpět